(Ne)hodná holčička
Vypadám jako studentka a andílek zároveň. Proto se mnou někteří lidé mají tendenci jednat jako s "hodnou holčičkou" a chvíli mají pocit, že jim to i vychází. Jelikož ráda pozoruji a naslouchám co lidi opravdu říkají, budí to milný dojem, že je vše jak podle nich má být. To ještě netuší jak moc se mílí. Maminka mi kdysi na jednu situaci řekla, když u tebe člověk nikdy nepozná jestli to co říkáš je opravdu tak závažné. Jelikož vše říkám se stoickým klidem. Dál říkám věci s vnitřním klidem jen jsem se navenek naučila projevovat a pouštět své další vnitřní ženy než jen tu andělskou, naivní a hodnou holku. Ta úleva když si prvně dovolíte na scénu zavolat rebelku, mrchu či třeba koketu je opravdu obrovská. To že okolí zprvu nechápalo a občas stále nechápe co se děje je úplně v pořádku, jelikož když je člověk opravdu autentický není většinou na to moc říct. Snažím se lidi upozorňovat na určité své reakce a varuji je předem, neúspěšně. Andělským tvářím se hold určité věci nevěří dokud je s vámi dotyční nezažijí. Ať už na lidi působíte jakkoliv nebojte se ukázat taková jaká jste. Naopak myslím, si že budete reakcemi příjemně překvapená a to, že někteří nepochopí a odejdou je možné, nicméně ti to zůstanou ví proč a umí ocenit to že jste sama sebou.
